Humanitní vědy se v dnešní době setkávají s nedůvěrou či dokonce s odmítáním, mnohdy to ale může být důsledek nejasnosti a nepochopení. Málokdo totiž ví, co si má pod pojmy, jako je filosofie nebo estetika, představit, a tak se tyto disciplíny mohou jevit odtržené od života a příliš abstraktní, vzhledem k tomu, jak abstraktní je samotný jejich název. Než se pouštět do vysvětlování oboru estetiky nebo obhajoby jejího významu pro člověka, zastavím se u potíží, které vznikají kolem samotných slov estetika a estetický.
Zatímco před sto lety museli estetici vysvětlovat, že netvoří návody na tvorbu krásného umění, dnes musíme objasňovat, že se nezabýváme aranžováním květin, průpravou na modeling ani plastickou chirurgií. S pojmy „estetika“ a „estetický“ zachází poměrně volně i teoretici umění, ať už výtvarného nebo filmového. Jejich použitím obvykle míní vizuální stránku, podobu anebo přímo vizuální atraktivitu. Ve skutečnosti se tím ale smysl slov „estetika“ a „estetický“ vyprazdňuje; neznamenají totiž nic takového. Estetika se nezabývá pouze vizualitou, ostatně její součástí je i literatura nebo hudba, ani nemá výhradně pozitivní, líbivý charakter, protože vedle krásy jsou estetickými pojmy stejně tak ošklivost, vznešenost nebo třeba komičnost. Slovo „estetický“ tak nakonec znamená spíše to, že souvisí s oborem estetiky – což zřejmě není to, co autoři, kteří jej používají, chtějí sdělit.
Základní problém s používáním přívlastku estetický jako odkazu na vizuální stránku věci spočívá právě v tom, že se tím míní nějaká vlastnost předmětu. To ale není úplně přesné, ani úplně pravdivé, protože pojem estetický označuje vztah mezi člověkem a světem, způsob, jak člověk ke světu přistupuje. Vůči uměleckým dílům tento postoj zaujímáme nejčastěji, jeho pojmenování jako estetického postoje ale znamená rámec nebo zabarvení celé takové zkušenosti, ne jen jeden konkrétní rys díla. Různé vlastnosti, které dílu připisujeme, nebo pocity, které v nás vyvolává, procházejí „filtrem“ estetického modu. Mluvit tak například o estetické scéně filmu je vcelku zbytečné až nesmyslné, protože se to rozumí samo sebou; celý snímek vnímáme esteticky a jako estetický, jestliže k němu přistupujeme jako k umění. Slova estetika a estetický nejsou vůbec vágní či nesrozumitelná, jen doplácejí na zmatek, který provází jejich používání.
Sabrina Muchová