ROZHOVOR S PROFESOREM VLASTIMILEM ZUSKOU

Profesor Vlastimil Zuska, významná osobnost estetiky a dlouholetý vysokoškolský pedagog, o svých vzpomínkách a názorech.

Jak jste se dostal ke studiu estetiky?

Hlásil jsem se na estetiku v roce 1980, resp. 1979, protože jsem se hlásil nadvakrát. Poprvé v roce 1979 jsem po přijímacích zkouškách dostal noticku, používal se tzv. cyklostyl, „Pro velký počet uchazečů jste nebyl přijat“. Myslel jsem si, že na to nemám, ale když jsem se později na to ptal doc. Jůzla, tak říkal, že se tehdy neotvíral ročník, že to oznámení o nepřijetí dostali všichni. Říkal jsem mu, že to nebylo fér, protože spoustu lidí, se kterými jsem tehdy u přijímaček mluvil, říkalo, že se znovu hlásit nebudou. Navzdory neúspěchu jsem se hlásil znovu a současně na Střední průmyslovou školu v Hollarově ulici, první rok tam totiž otevírali pomaturitní ročník. Tam byly celodenní, osm hodin trvající, talentové zkoušky, musím se pochlubit, že jsem je vyhrál. Jenže taky mě přijali sem na estetiku a musel jsem se rozhodnout, kam půjdu. Tehdy jsem pracoval ve Výzkumném ústavu nátěrových hmot a tam byl jeden laborant, který dálkově studoval filozofii tady na fakultě. Měli jsme spolu často disputace; on byl kupodivu poměrně zarytý marxista a ani jinak mi nepřišel příliš inteligentní. Tak jsem si řekl, když tenhle člověk může studovat filozofii, tak to bych mohl taky. Ale nechtělo se mi do marxismu-leninismu, a protože zájem o umění jsem měl, tak jsem se rozhodl pro estetiku. Tehdy byla společná katedra s dějinami umění, rozdělily se až v roce 1993.

Říkáte, že jste se rozhodl pro estetiku i kvůli větší volnosti ve srovnání s ústavem filozofie, přesto se komunistický režim na podobě studia a chodu katedry určitě projevil…

To je spletitá otázka. Projevoval se ve vedení fakulty i katedry. Tehdy ji vedl Hájek, což byl literární vědec, pro režimní, pokud vím. Ale na rozdíl od filozofie, kde se samo sebou taky našli lidé, kteří navzdory režimu dokázali učit pravou filozofii, na estetice byla takových většina. Měli jsme několik pedagogů, právě i docenta Jůzla, kteří nebyli ideologicky podkovaní, jak se tehdy říkalo, a seznamovali nás i s děním na západě. Přeci jen v čem se to projevilo, byla literatura. Když jsem dělal doktorskou zkoušku na PhDr., tak jsem si musel připravit vedle Kanta a Hegela třísvazkovou práci Lunačarskijského nebo díla od Plechanova. Ale atmosféra tu byla celkem rozumná, na tu dobu. Takže když jsem měl třeba seminární práci fenomenologickou o Ingardenovi, tak se to naopak setkalo s dobrým ohlasem. Potíž ovšem byla s literaturou, internet nebyl a knihy se sháněly velice obtížně. Studium nebylo jednoduché a v podstatě jsme byli velice rádi, že na Slovensku vycházela řada Súčasná buržoazná filozofia, kde vycházel třeba Bachelard nebo Kuhn. Tehdy nám samo sebou nedělalo potíž číst slovensky.

Vím, že máte rád horory a westerny, co vás k nim přitahuje?

Už je nemám zdaleka tak rád. Problém je, že se něčemu analyticky věnujete, jako když jsem s kolegou Michalovičem napsal knihu o Jakubiskovi. Všechny jeho filmy jsem podrobně zhlédl a teď už se nedokážu na žádný podívat. Podobně je to s westernen, o kterém jsme rovněž vydali knihu, taky se mi už trochu zprotivil. A s hororem – moderní filmový a literární horor je v podstatě odvar těch starých, soubor klišé a vyzkoušených postupů a je to v posledku nuda. A když je člověk blíž k hrobu, nenachází už v hrůze takové potěšení.

Co soudíte o postavení estetiky v dnešní společnosti?

Rozšiřuje se propsat mezi tzv. lidovým nebo žurnalistickým chápáním toho, co je estetika, a estetikou jako filozofickou disciplínou. Hodně tomu „prospěl“ časopis Estetika, ne ten náš odborný, ale ten druhý. Schválně jsem se podíval na obsah čísla a je tam o pigmentových skvrnách a jak se s nimi vypořádat, pak o semínkách pro zahnání vlčího hladu a vrchol čísla, článek o pozadí po americku, a to je apel na ženy, aby si vzaly příklad z americké profesionální celebrity Kim Kardashian. Nemusím připomínat, že to s estetikou jako filozofickou disciplínou nemá nic společného. Označení estetické se používá v tom smyslu, že je něco příjemné, hezké, elegantní, ale to je nesmysl.

Rozhovor vedla Sabrina Muchová.

Úvod > Aktuality > ROZHOVOR S PROFESOREM VLASTIMILEM ZUSKOU